Sanskrit & Trika Shaivism (Español-Home)

¡Javascript está deshabilitado! ¡Revisa este enlace!


 Bhagavadgītā (Bhagavad Gita): Capítulo XVIII (Paramārthanirṇaya)

Una investigación de la Realidad Suprema


 Introducción

Ahora el Señor Kṛṣṇa se embarcará en una investigación de la Realidad Suprema...

Importante: Todo lo que está entre paréntesis y en cursiva dentro de la traducción ha sido agregado por mí para completar el sentido de una determinada frase u oración. A su vez, todo lo que está entre doble guión (--...--) constituye adicional información aclaratoria también agregada por mí. Además, aunque no he escrito ningún comentario sobre cada estrofa, he agregado mis propias notas cuando se necesitase de una explicación más detallada. Además, nota que utilizaré comillas para delimitar texto solamente cuando la persona que hable no sea Sañjaya mismo (el narrador). Por consiguiente, las palabras proferidas por Sañjaya no estarán delimitadas por comillas.

al inicio


 Capítulo 18: Paramārthanirṇaya (Una investigación de la Realidad Suprema)

अर्जुन उवाच
सन्न्यासस्य महाबाहो तत्त्वमिच्छामि वेदितुम्।
त्यागस्य च हृषीकेश पृथक्केशिनिषूदन॥१॥

Arjuna uvāca
Sannyāsasya mahābāho tattvamicchāmi veditum|
Tyāgasya ca hṛṣīkeśa pṛthakkeśiniṣūdana||1||

Arjuna (arjunaḥ) dijo (uvāca):

"¡Oh Tú, de los grandes brazos (mahā-bāho)!, deseo (icchāmi) conocer (veditum) la verdad/realidad/verdadera naturaleza (tattvam) de sannyāsa (sannyāsasya) y (ca) tyāga (tyāgasya), ¡oh Señor de los sentidos (hṛṣīkeśa)!, separadamente (pṛthak), ¡oh Matador de Keśini (keśiniṣūdana)!"||1||


श्रीभगवानुवाच
काम्यानां कर्मणां न्यासं सन्न्यासं कवयो विदुः।
सर्वकर्मफलत्यागं प्राहुस्त्यागं विचक्षणाः॥२॥

Śrībhagavānuvāca
Kāmyānāṁ karmaṇāṁ nyāsaṁ sannyāsaṁ kavayo viduḥ|
Sarvakarmaphalatyāgaṁ prāhustyāgaṁ vicakṣaṇāḥ||2||

El venerable Señor (śrī-bhagavān) dijo (uvāca):

"Los sabios (kavayaḥ) sabían (viduḥ) que sannyāsa (sannyāsam) (era) el acto de dejar de lado (nyāsam) las acciones realizadas a través del deseo de algún objeto o ventaja personal (kāmyānām karmaṇām). (Por otra parte,) los eruditos (vicakṣaṇāḥ) decían (prāhuḥ) que tyāga (tyāgam) (era) el acto de abandonar los frutos de todas las acciones (sarva-karma-phala-tyāgam)"||2||


त्याज्यं दोषवदित्येके कर्म प्राहुर्मनीषिणः।
यज्ञदानतपःकर्म न त्याज्यमिति चापरे॥३॥

Tyājyaṁ doṣavadityeke karma prāhurmanīṣiṇaḥ|
Yajñadānatapaḥkarma na tyājyamiti cāpare||3||

"Algunos (eke) sabios (manīṣiṇaḥ) dicen --lit. decían-- (prāhuḥ) que la acción (karma) «debe abandonarse (tyājyam) como si fuese un mal (doṣa-vat iti)». Mientras que (ca) otros (apare) (dicen que) «los actos de sacrificio, caridad y austeridad (yajña-dāna-tapas-karma) no deben abandonarse (na tyājyam iti)»"||3||


निश्चयं शृणु मे तत्र त्यागे भरतसत्तम।
त्यागो हि पुरुषव्याघ्र त्रिविधः सम्प्रकीर्तितः॥४॥

Niścayaṁ śṛṇu me tatra tyāge bharatasattama|
Tyāgo hi puruṣavyāghra trividhaḥ samprakīrtitaḥ||4||

"¡Oh tú, el mejor del reino de los Bharata-s (bharata-sattama)!, escucha (śṛṇu) Mi (me) firme opinión (niścayam) acerca de ese tyāga (tatra tyāge): ¡Oh tú, que eres un tigre entre los hombres --es decir, alguien eminente-- (puruṣa-vyāghra)!, se dice que (samprakīrtitaḥ) tyāga (tyāgaḥ hi) es triple (trividhaḥ)"||4||


यज्ञदानतपःकर्म न त्याज्यं कार्यमेव तत्।
यज्ञो दानं तपश्चैव पावनानि मनीषिणाम्॥५॥

Yajñadānatapaḥkarma na tyājyaṁ kāryameva tat|
Yajño dānaṁ tapaścaiva pāvanāni manīṣiṇām||5||

"Los actos de sacrificio, caridad y austeridad (yajña-dāna-tapas-karma) no deben ser abandonados (na tyājyam), (sino) que se los debería realizar (kāryam eva tad). Sacrificio (yajñaḥ), caridad (dānam) y (ca eva) austeridad (tapas) son purificadores (pāvanāni) de los sabios (manīṣiṇām)"||5||


एतान्यपि तु कर्माणि सङ्गं त्यक्त्वा फलानि च।
कर्तव्यानीति मे पार्थ निश्चितं मतमुत्तमम्॥६॥

Etānyapi tu karmāṇi saṅgaṁ tyaktvā phalāni ca|
Kartavyānīti me pārtha niścitaṁ matamuttamam||6||

"¡Oh hijo de Pṛthā (pārtha)!, Mi (me) firme opinión (niścitam), (Mi) más elevada (uttamam) creencia/punto de vista (matam), (es ésta:) «Pero (tu) incluso (api) estas (etāni) acciones (karmāṇi) deben realizarse (kartavyāni) tras abandonar (tyaktvā) apego (saṅgam) y (ca) frutos (phalāni... iti)»"||6||


नियतस्य तु सन्न्यासः कर्मणो नोपपद्यते।
मोहात्तस्य परित्यागस्तामसः परिकीर्तितः॥७॥

Niyatasya tu sannyāsaḥ karmaṇo nopapadyate|
Mohāttasya parityāgastāmasaḥ parikīrtitaḥ||7||

"Sin embargo (tu), el acto de dejar a un lado (sannyāsaḥ) una acción establecida/usual (niyatasya... karmaṇaḥ) no es adecuado (na upapadyate). El acto de abandonarla (tasya parityāgaḥ) debido al engaño (mohāt) se dice que (parikīrtitaḥ) es tamásico (tāmasaḥ)"||7||


दुःखमित्येव यत्कर्म कायक्लेशभयात्त्यजेत्।
स कृत्वा राजसं त्यागं नैव त्यागफलं लभेत्॥८॥

Duḥkhamityeva yatkarma kāyakleśabhayāttyajet|
Sa kṛtvā rājasaṁ tyāgaṁ naiva tyāgaphalaṁ labhet||8||

"Cualquier (yad) acción (karma) «dolorosa» (duḥkham iti eva) que él abandone (tyajet) debido al miedo de sufrimiento corporal (kāya-kleśa-bhayāt), al haber hecho (kṛtvā) un tyāga --lit. un acto de abandono-- (tyāgam) rajásico (rājasam), no obtiene en absoluto (saḥ...na eva... labhet) el fruto de (tal) tyāga (tyāga-phalam)"||8||


 कार्यमित्येव यत्कर्म नियतं क्रियतेऽर्जुन।
सङ्गं त्यक्त्वा फलं चैव स त्यागः सात्त्विको मतः॥९॥

Kāryamityeva yatkarma niyataṁ kriyate'rjuna|
Saṅgaṁ tyaktvā phalaṁ caiva sa tyāgaḥ sāttviko mataḥ||9||

"Cualquier (yad) acción (karma) establecida (niyatam) que se haga (kriyate), ¡oh Arjuna (arjuna)!, como algo que debe hacerse (kāryam iti eva), tras haber abandonado (tyaktvā) el apego (saṅgam) y (ca eva) el fruto (phalam), ese (saḥ) tyāga (tyāgaḥ) se considera (mataḥ) sáttvico (sāttvikaḥ)"||9||


न द्वेष्ट्यकुशलं कर्म कुशले नानुषज्जते।
त्यागी सत्त्वसमाविष्टो मेधावी छिन्नसंशयः॥१०॥

Na dveṣṭyakuśalaṁ karma kuśale nānuṣajjate|
Tyāgī sattvasamāviṣṭo medhāvī chinnasaṁśayaḥ||10||

"El sabio (medhāvī) renunciante --lit. el que realiza tyāga o abandono-- (tyāgī) que está totalmente penetrado por sattva (sattva-samāviṣṭaḥ), (y) cuyas dudas se han disipado (chinna-saṁśayaḥ), no siente aversión --también «no odia»-- (na dveṣṭi) hacia la acción inauspiciosa (akuśalam karma), ni se apega (na anuṣajjate) a la auspiciosa (kuśale)"||10||


न हि देहभृता शक्यं त्यक्तुं कर्माण्यशेषतः।
यस्तु कर्मफलत्यागी स त्यागीत्यभिधीयते॥११॥

Na hi dehabhṛtā śakyaṁ tyaktuṁ karmāṇyaśeṣataḥ|
Yastu karmaphalatyāgī sa tyāgītyabhidhīyate||11||

"Un ser encarnado no puede en absoluto (na hi deha-bhṛtā śakyam) abandonar (tyaktum) totalmente (aśeṣatas) las acciones (karmāṇi). No obstante (tu) el que (yaḥ... saḥ) abandona los frutos de las acciones (karma-phala-tyāgī) se denomina (abhidhīyate) «renunciante» (tyāgī iti)"||11||


अनिष्टमिष्टं मिश्रं च त्रिविधं कर्मणः फलम्।
भवत्यत्यागिनां प्रेत्य न तु सन्न्यासिनां क्वचित्॥१२॥

Aniṣṭamiṣṭaṁ miśraṁ ca trividhaṁ karmaṇaḥ phalam|
Bhavatyatyāgināṁ pretya na tu sannyāsināṁ kvacit||12||

"El triple (trividham) fruto (phalam) de la acción (karmaṇaḥ) —indeseable (aniṣṭam), deseable (iṣṭam) y (ca) mezcla (miśram)— le sobreviene (bhavati) tras la muerte (pretya) a los que no realizaron tyāga --es decir, a los que no abandonaron-- (atyāginām), pero (tu) nunca --también «en ninguna parte»-- (na... kvacid) a los que realizaron sannyāsa --lit. a los que renunciaron-- (sannyāsinām)"||12||


पञ्चैतानि महाबाहो कारणानि निबोध मे।
साङ्ख्ये कृतान्ते प्रोक्तानि सिद्धये सर्वकर्मणाम्॥१३॥

Pañcaitāni mahābāho kāraṇāni nibodha me|
Sāṅkhye kṛtānte proktāni siddhaye sarvakarmaṇām||13||

"¡Oh tú, el de grandes brazos (mahā-bāho)!, escucha (nibodha) de Mí (me) estas (etāni) cinco (pañca) causas (kāraṇāni) para llevar a cabo (siddhaye) todas las acciones (sarva-karmaṇām), (las cuales) fueron declaradas (proktāni) en el Sāṅkhya (sāṅkhye)(es decir, en el sistema) que hace que (todas las acciones) terminen (kṛtānte)—"||13||


अधिष्ठानं तथा कर्ता करणं च पृथग्विधम्।
विविधाश्च पृथक्चेष्टा दैवं चैवात्र पञ्चमम्॥१४॥

Adhiṣṭhānaṁ tathā kartā karaṇaṁ ca pṛthagvidham|
Vividhāśca pṛthakceṣṭā daivaṁ caivātra pañcamam||14||

"La base/asiento (adhiṣṭhānam) así como también (tathā) el hacedor/agente (kartā), y (ca) el instrumento (karaṇam) que es múltiple (pṛthagvidham), más --lit. «y»-- (ca) las diferentes actividades (pṛthakceṣṭāḥ) de diversas clases (vividhāḥ), junto con --lit. «y»-- (ca eva) la Voluntad Divina (daivam), (la cual es) aquí (atra) la quinta (pañcamam)"||14||


शरीरवाङ्मनोभिर्यत्कर्म प्रारभते नरः।
न्याय्यं वा विपरीतं वा पञ्चैते तस्य हेतवः॥१५॥

Śarīravāṅmanobhiryatkarma prārabhate naraḥ|
Nyāyyaṁ vā viparītaṁ vā pañcaite tasya hetavaḥ||15||

"Cualquier (yad) acción (karma) que un hombre (naraḥ) emprenda (prārabhate) mediante el cuerpo, el habla o la mente (śarīra-vāk-manobhiḥ), (sea ella) justa/apropiada/correcta (nyāyyam) o (vā... vā) lo opuesto --también «desfavorable, adversa»-- (viparītam), estas (ete) cinco (pañca) (son) sus --de tal acción-- (tasya) causas (hetavaḥ)"||15||


तत्रैवं सति कर्तारमात्मानं केवलं तु यः।
पश्यत्यकृतबुद्धित्वान्न स पश्यति दुर्मतिः॥१६॥

Tatraivaṁ sati kartāramātmānaṁ kevalaṁ tu yaḥ|
Paśyatyakṛtabuddhitvānna sa paśyati durmatiḥ||16||

"Siendo éste el caso (tatra evam sati), el tonto/ignorante/malicioso (durmatiḥ) que (yaḥ) se ve a sí mismo (ātmānam... paśyati) como el único hacedor (kartāram... kevalam tu) debido a su inmaduro entendimiento/intelecto (akṛta-buddhitvāt), no ve (na saḥ paśyati)"||16||


 यस्य नाहङ्कृतो भावो बुद्धिर्यस्य न लिप्यते।
हत्वापि स इमांल्लोकान्न हन्ति न निबध्यते॥१७॥

Yasya nāhaṅkṛto bhāvo buddhiryasya na lipyate|
Hatvāpi sa imāṁllokānna hanti na nibadhyate||17||

"El que no tenga un estado de ego (yasya na ahaṅkṛtaḥ bhāvaḥ... saḥ), (y) cuyo (yasya) intelecto (buddhiḥ) no esté contaminado (na lipyate), incluso (api) tras matar (hatvā) a estas personas (imān lokān), ni (na) mata (hanti) ni (na) queda atado (por tales acciones) (nibadhyate)"||17||


ज्ञानं ज्ञेयं परिज्ञाता त्रिविधा कर्मचोदना।
करणं कर्म कर्तेति त्रिविधः कर्मसङ्ग्रहः॥१८॥

Jñānaṁ jñeyaṁ parijñātā trividhā karmacodanā|
Karaṇaṁ karma karteti trividhaḥ karmasaṅgrahaḥ||18||

"Conocimiento (jñānam), objeto conocible (jñeyam) (y) conocedor (parijñātā) (forman) el triple (trividhā) motivo que impele hacia las acciones (karma-codanā). El triple (trividhaḥ) conjunto constitutivo de los actos (karma-saṅgrahaḥ) (es:) «Instrumento (karaṇam), acción (karma) (y) hacedor/agente (kartā iti)»"||18||


ज्ञानं कर्म च कर्ता च त्रिधैव गुणभेदतः।
प्रोच्यते गुणसङ्ख्याने यथावच्छृणु तान्यपि॥१९॥

Jñānaṁ karma ca kartā ca tridhaiva guṇabhedataḥ|
Procyate guṇasaṅkhyāne yathāvacchṛṇu tānyapi||19||

"Se dice (procyate) en la teoría de los guṇa-s (guṇa-saṅkhyāne) que el conocimiento (jñānam), la acción (karma) y (ca... ca) el hacedor/agente (kartā) son de tres tipos únicamente (tridhā eva), de acuerdo con la diferenciación en (dichos) guṇa-s (guṇa-bhedataḥ). Escucha (avacchṛṇu) cómo (yathā) ellos (son) (tāni api)"||19||


सर्वभूतेषु येनैकं भावमव्ययमीक्षते।
अविभक्तं विभक्तेषु तज्ज्ञानं विद्धि सात्त्विकम्॥२०॥

Sarvabhūteṣu yenaikaṁ bhāvamavyayamīkṣate|
Avibhaktaṁ vibhakteṣu tajjñānaṁ viddhi sāttvikam||20||

"Sabe (viddhi) que ese (tad) conocimiento (jñānam) es sáttvico (sāttvikam) (cuando,) mediante el cual (yena), uno ve (īkṣate) en todos los seres (sarva-bhūteṣu) un único (ekam) Estado/Entidad (bhāvam) que es Imperecedero (avyayam), (y cuando, mediante el cual, uno ve) en todas las cosas que son divisibles (vibhakteṣu) (un único Estado/Entidad) que es Indivisible (avibhaktam)"||20||


पृथक्त्वेन तु यज्ज्ञानं नानाभावान्पृथग्विधान्।
वेत्ति सर्वेषु भूतेषु तज्ज्ञानं विद्धि राजसम्॥२१॥

Pṛthaktvena tu yajjñānaṁ nānābhāvānpṛthagvidhān|
Vetti sarveṣu bhūteṣu tajjñānaṁ viddhi rājasam||21||

"Pero (tu) (existe) el conocimiento (jñānam) mediante el cual --esperando «yena»-- (yad), debido a la separación (pṛthaktvena), uno conoce (vetti), en todos los seres (sarveṣu bhūteṣu), múltiples entidades (nānā-bhāvān) de distintas clases (pṛthagvidhān). Sabe (viddhi) que ese (tad) conocimiento (jñānam) es rajásico (rājasam)"||21||


यत्तु कृत्स्नवदेकस्मिन्कार्ये सक्तमहैतुकम्।
अतत्त्वार्थवदल्पं च तत्तामसमुदाहृतम्॥२२॥

Yattu kṛtsnavadekasminkārye saktamahaitukam|
Atattvārthavadalpaṁ ca tattāmasamudāhṛtam||22||

"Sin embargo (tu), ese (conocimiento) (tad) que (yad) se aferra (saktam) a un único efecto (ekasmin kārye) como si lo fuese todo (kṛtsna-vat), que no tiene causa (ahaitukam), que no se ajusta a la naturaleza de la verdad (a-tattvārthavat), y (ca) que es pequeño (alpa), se dice que es (udāhṛtam) tamásico (tāmasam)"||22||


नियतं सङ्गरहितमरागद्वेषतः कृतम्।
अफलप्रेप्सुना कर्म यत्तत्सात्त्विकमुच्यते॥२३॥

Niyataṁ saṅgarahitamarāgadveṣataḥ kṛtam|
Aphalaprepsunā karma yattatsāttvikamucyate||23||

"Se dice que (ucyate) es sáttvica (sāttvika) esa (tad) acción (karma) que (yad) está establecida (niyatam), que carece de apego (saṅga-rahitam), que no es realizada a partir del ávido interés o la aversión (a-rāga-dveṣatas kṛtam) por parte de alguien que no desea obtener frutos (a-phala-prepsunā)"||23||


यत्तु कामेप्सुना कर्म साहङ्कारेण वा पुनः।
क्रियते बहुलायासं तद्राजसमुदाहृतम्॥२४॥

Yattu kāmepsunā karma sāhaṅkāreṇa vā punaḥ|
Kriyate bahulāyāsaṁ tadrājasamudāhṛtam||24||

"Pero (tu) se dice que (udāhṛtam) es rajásica (rājasam) esa (tad) acción (karma) que (yad) implica muchos problemas (bahula-āyāsam), (y) que es realizada (kriyate) una y otra vez (punar) por alguien que desea obtener placer (kāma-īpsunā), o (vā) por alguien que tiene ego (sa-ahaṅkāreṇa)"||24||


 अनुबन्धं क्षयं हिंसामनपेक्ष्य च पौरुषम्।
मोहादारभ्यते कर्म यत्तत्तामसमुच्यते॥२५॥

Anubandhaṁ kṣayaṁ hiṁsāmanapekṣya ca pauruṣam|
Mohādārabhyate karma yattattāmasamucyate||25||

"Se dice que (ucyate) es tamásica (tāmasam) esa (tad) acción (karma) que (yad), sin tener en cuenta (anapekṣya) consecuencia (anubandham), pérdida (kṣayam), daño (hiṁsām), y (ca) esfuerzo humano (pauruṣam), se emprende (ārabhyate) a causa del engaño (mohāt)"||25||


मुक्तसङ्गोऽनहंवादी धृत्युत्साहसमन्वितः।
सिद्ध्यसिद्ध्योर्निर्विकारः कर्ता सात्त्विक उच्यते॥२६॥

Muktasaṅgo'nahaṁvādī dhṛtyutsāhasamanvitaḥ|
Siddhyasiddhyornirvikāraḥ kartā sāttvika ucyate||26||

"Se dice que (ucyate) es sáttvico (sāttvikaḥ) el hacedor/agente (kartā) que es libre del apego (mukta-saṅgaḥ), que es modesto/sin orgullo --lit. «cuya habla carece de ego»-- (an-ahaṁ-vādī), que está dotado de resolución y perseverancia/fortaleza (dhṛti-utsāha-samanvitaḥ), (y) que no cambia (nirvikāraḥ) en el éxito y el fracaso (siddhi-asiddhyoḥ)"||26||


रागी कर्मफलप्रेप्सुर्लुब्धो हिंसात्मकोऽशुचिः।
हर्षशोकान्वितः कर्ता राजसः परिकीर्तितः॥२७॥

Rāgī karmaphalaprepsurlubdho hiṁsātmako'śuciḥ|
Harṣaśokānvitaḥ kartā rājasaḥ parikīrtitaḥ||27||

"Se dice que (parikīrtitaḥ) es rajásico (rājasaḥ) el hacedor/agente (kartā) que está lleno de pasión (rāgī), que desea obtener los frutos de las acciones (karma-phala-prepsuḥ), que tiene la intención de hacer daño (hiṁsā-ātmakaḥ), que es impuro (aśuciḥ), (y) que posee dicha y pesar (harṣa-śoka-anvitaḥ)"||27||


अयुक्तः प्राकृतः स्तब्धः शठो नैकृतिकोऽलसः।
विषादी दीर्घसूत्री च कर्ता तामस उच्यते॥२८॥

Ayuktaḥ prākṛtaḥ stabdhaḥ śaṭho naikṛtiko'lasaḥ|
Viṣādī dīrghasūtrī ca kartā tāmasa ucyate||28||

"Se dice que (ucyate) es tamásico (tāmasaḥ) el hacedor/agente (kartā) que no está apto/que no está atento/que es negligente (ayuktaḥ), que es vulgar (prākṛtaḥ), obstinado (stabdhaḥ), fraudulento (śaṭhaḥ), deshonesto (naikṛtikaḥ), indolente/perezoso (alasaḥ), desanimado (viṣādī), y (ca) que pospone las cosas --dilatorio-- (dīrgha-sūtrī)"||28||


बुद्धेर्भेदं धृतेश्चैव गुणतस्त्रिविधं शृणु।
प्रोच्यमानमशेषेण पृथक्त्वेन धनञ्जय॥२९॥

Buddherbhedaṁ dhṛteścaiva guṇatastrividhaṁ śṛṇu|
Procyamānamaśeṣeṇa pṛthaktvena dhanañjaya||29||

"¡Oh conquistador de riqueza (dhanañjaya)!, escucha (śṛṇu) la triple (trividham) división (bhedam) del intelecto/inteligencia/comprensión (buddheḥ) y (ca eva) de la constancia/resolución (dhṛteḥ) debido a los guṇa-s (guṇatas), que (te) será declarada/explicada (procyamānam) de manera conjunta (aśeṣeṇa) (y) detallada --separadamente-- (pṛthaktvena)"||29||


प्रवृत्तिं च निवृत्तिं च कार्याकार्ये भयाभये।
बन्धं मोक्षं च या वेत्ति बुद्धिः सा पार्थ सात्त्विकी॥३०॥

Pravṛttiṁ ca nivṛttiṁ ca kāryākārye bhayābhaye|
Bandhaṁ mokṣaṁ ca yā vetti buddhiḥ sā pārtha sāttvikī||30||

"¡Oh hijo de Pṛthā (pārtha)!, es sáttvico (sāttvikī) el intelecto/inteligencia/comprensión (buddhiḥ sā) que (yā) conoce (vetti) la actividad (pravṛttim) y (ca... ca) la inactividad (nivṛttim), lo que hay que hacer y lo que no hay que hacer (kārya-akārye), el miedo y su ausencia (bhaya-abhaye), (al igual que) la esclavitud (bandham) y (ca) la Liberación (mokṣam)"||30||


यया धर्ममधर्मं च कार्यं चाकार्यमेव च।
अयथावत्प्रजानाति बुद्धिः सा पार्थ राजसी॥३१॥

Yayā dharmamadharmaṁ ca kāryaṁ cākāryameva ca|
Ayathāvatprajānāti buddhiḥ sā pārtha rājasī||31||

"¡Oh hijo de Pṛthā (pārtha)!, es rajásico (rājasī) el intelecto/inteligencia/comprensión (buddhiḥ sā) mediante el cual (yayā) uno conoce (prajānāti) incorrectamente (ayathāvat) dharma (dharmam) y (ca) adharma (adharmam), (al igual que) lo que hay que hacer (kāryam) y (ca... eva ca) lo que no hay que hacer (akāryam)"||31||


अधर्मं धर्ममिति या मन्यते तमसावृता।
सर्वार्थान्विपरीतांश्च बुद्धिः सा पार्थ तामसी॥३२॥

Adharmaṁ dharmamiti yā manyate tamasāvṛtā|
Sarvārthānviparītāṁśca buddhiḥ sā pārtha tāmasī||32||

"¡Oh hijo de Pṛthā (pārtha)!, es tamásico (tāmasī) el intelecto/inteligencia/comprensión (buddhiḥ sā) que (yā), al estar cubierto/encerrado (āvṛtā) por tamas (tamasā), considera (manyate) «a adharma (adharmam) como dharma» (dharmam iti), y (ca) a todas las cosas (sarva-arthān) de manera inversa (viparītān)"||32||


 धृत्या यया धारयते मनःप्राणेन्द्रियक्रियाः।
योगेनाव्यभिचारिण्या धृतिः सा पार्थ सात्त्विकी॥३३॥

Dhṛtyā yayā dhārayate manaḥprāṇendriyakriyāḥ|
Yogenāvyabhicāriṇyā dhṛtiḥ sā pārtha sāttvikī||33||

"¡Oh hijo de Pṛthā (pārtha)!, es sáttvica (sāttvikī) la constancia/resolución (dhṛtiḥ sā) mediante la cual (yayā), con infalible firmeza (dhṛtyā... avyabhicāriṇyā), uno restringe (dhārayate) las actividades de mente, energía vital e indriya-s (manas-prāṇa-indriya-kriyāḥ) a través del Yoga (yogena)"||33||


यया तु धर्मकामार्थान्धृत्या धारयतेऽर्जुन।
प्रसङ्गेन फलाकाङ्क्षी धृतिः सा पार्थ राजसी॥३४॥

Yayā tu dharmakāmārthāndhṛtyā dhārayate'rjuna|
Prasaṅgena phalākāṅkṣī dhṛtiḥ sā pārtha rājasī||34||

"Pero (tu), ¡oh hijo de Pṛthā (pārtha)!, es rajásica (rājasī) la constancia/resolución (dhṛtiḥ sā) mediante la cual (yayā), el que desea frutos (phala-ākāṅkṣī) cuando la ocasión se presenta (prasaṅgena) se mantiene con firmeza fiel (dhṛtyā dhārayate) a dharma, placer y riqueza (dharma-kāma-arthān), ¡oh Arjuna (arjuna)!"||34||


यया स्वप्नं भयं शोकं विषादं मदमेव च।
न विमुञ्चति दुर्मेधा धृतिः सा पार्थ तामसी॥३५॥

Yayā svapnaṁ bhayaṁ śokaṁ viṣādaṁ madameva ca|
Na vimuñcati durmedhā dhṛtiḥ sā pārtha tāmasī||35||

"¡Oh hijo de Pṛthā (pārtha)!, es tamásica (tāmasī) la constancia/resolución (dhṛtiḥ sā) mediante la cual (yayā) un tonto (durmedhāḥ) no abandona (na vimuñcati) el sueño (svapnam), el miedo (bhayam), el pesar (śokam), el desaliento (viṣādam), y (ca) la lujuria/arrogancia (madam eva)"||35||


सुखं त्विदानीं त्रिविधं शृणु मे भरतर्षभ।
अभ्यासाद्रमते यत्र दुःखान्तं च निगच्छति॥३६॥

Sukhaṁ tvidānīṁ trividhaṁ śṛṇu me bharatarṣabha|
Abhyāsādramate yatra duḥkhāntaṁ ca nigacchati||36||

"¡Oh tú, el mejor de los descendientes de Bharata (bharata-rṣabha)!, ahora (idānīm) escucha (śṛṇu) de mí (me) la triple (trividham) felicidad (sukham), en la cual (yatra) uno se regocija (ramate) a través de la práctica (abhyāsāt) y (ca) llega (nigacchati) al final del dolor (duḥkha-antam)"||36||


यत्तदग्रे विषमिव परिणामेऽमृतोपमम्।
तत्सुखं सात्त्विकं प्रोक्तमात्मबुद्धिप्रसादजम्॥३७॥

Yattadagre viṣamiva pariṇāme'mṛtopamam|
Tatsukhaṁ sāttvikaṁ proktamātmabuddhiprasādajam||37||

"Se dice que (proktam) es sáttvica (sāttvikam) esa (tad) felicidad (sukham) que nace de la pureza de la comprensión del Ser (ātma-buddhi-prasāda-jam), (y) que (yad) al inicio (tad-agre) (es) como (iva) veneno (viṣam), (pero que) al final (pariṇāme) es igual al Néctar (amṛta-upamam)"||37||


विषयेन्द्रियसंयोगाद्यत्तदग्रेऽमृतोपमम्।
परिणामे विषमिव तत्सुखं राजसं स्मृतम्॥३८॥

Viṣayendriyasaṁyogādyattadagre'mṛtopamam|
Pariṇāme viṣamiva tatsukhaṁ rājasaṁ smṛtam||38||

"Se dice que (smṛtam) es rajásica (rājasam) esa (tad) felicidad (sukham) que (yad), debido a la asociación de indriya-s con objetos (viṣaya-indriya-saṁyogāt), al inicio (tad-agre) es igual al Néctar (amṛta-upamam), (pero que) al final (pariṇāme) (es) como (iva) veneno (viṣam)"||38||


यदग्रे चानुबन्धे च सुखं मोहनमात्मनः।
निद्रालस्यप्रमादोत्थं तत्तामसमुदाहृतम्॥३९॥

Yadagre cānubandhe ca sukhaṁ mohanamātmanaḥ|
Nidrālasyapramādotthaṁ tattāmasamudāhṛtam||39||

"Se dice que (udāhṛtam) es tamásica (tāmasam) esa (tad) felicidad (sukham) que brota de sueño, pereza y negligencia (nidrā-ālasya-pramāda-uttham), (y) que (yad) al principio (agre) y (ca... ca) al final --lit. en la consecuencia-- (anubandhe) engaña al Ser (mohanam ātmanaḥ)"||39||


न तदस्ति पृथिव्यां वा दिवि देवेषु वा पुनः।
सत्त्वं प्रकृतिजैर्मुक्तं यदेभिः स्यात्त्रिभिर्गुणैः॥४०॥

Na tadasti pṛthivyāṁ vā divi deveṣu vā punaḥ|
Sattvaṁ prakṛtijairmuktaṁ yadebhiḥ syāttribhirguṇaiḥ||40||

"No hay ninguna (na... asti) criatura (tad... sattvam) en la Tierra (pṛthivyām) o (vā... vā), de nuevo (punar), entre los dioses (deveṣu) en el Cielo (divi), que (yad) esté (syāt) liberada (muktam) de estos tres guṇa-s nacidos de Prakṛti (prakṛti-jaiḥ... ebhiḥ... tribhiḥ guṇaiḥ)"||40||


 ब्राह्मणक्षत्रियविशां शूद्राणां च परन्तप।
कर्माणि प्रविभक्तानि स्वभावप्रभवैर्गुणैः॥४१॥

Brāhmaṇakṣatriyaviśāṁ śūdrāṇāṁ ca parantapa|
Karmāṇi pravibhaktāni svabhāvaprabhavairguṇaiḥ||41||

"¡Oh destructor de enemigos (parantapa)!, las acciones (karmāṇi) de brāhmaṇa-s, kṣatriya-s, vaiśya-s --los primeros son sacerdotes, aunque eso ha cambiado con los tiempos; los segundos son militares y gobernantes; y los teceros son comerciantes y agricultores-- (brāhmaṇa-kṣatriya-viśām), y también (ca) de los śūdra-s --sirvientes de los tres anteriores-- (śūdrāṇām), se dividen (pravibhaktāni) según las cualidades que surgen de (sus) naturalezas (svabhāva-prabhavaiḥ guṇaiḥ)"||41||


शमो दमस्तपः शौचं क्षान्तिरार्जवमेव च।
ज्ञानं विज्ञानमास्तिक्यं ब्रह्मकर्म स्वभावजम्॥४२॥

Śamo damastapaḥ śaucaṁ kṣāntirārjavameva ca|
Jñānaṁ vijñānamāstikyaṁ brahmakarma svabhāvajam||42||

"Las acciones de un brāhmaṇa --está en singular pero utilizo plural para agregar más claridad-- (brahma-karma) nacidas de (su) naturaleza (svabhāva-jam) (son:) Tranquilidad (śamaḥ), autocontrol (damaḥ), austeridad (tapas), limpieza (śaucam), paciencia (kṣāntiḥ), rectitud (ārjavam), conocimiento (jñānam), sabiduría (vijñānam), y (ca) creencia en Dios (āstikyam)"||42||


शौर्यं तेजो धृतिर्दाक्ष्यं युद्धे चाप्यपलायनम्।
दानमीश्वरभावश्च क्षात्रं कर्म स्वभावजम्॥४३॥

Śauryaṁ tejo dhṛtirdākṣyaṁ yuddhe cāpyapalāyanam|
Dānamīśvarabhāvaśca kṣātraṁ karma svabhāvajam||43||

"Las acciones (karma) de un kṣatriya (kṣātram) nacidas de (su) naturaleza (svabhāva-jam) (son:) Heroismo (śauryam), energía/esplendor (tejas), constancia (dhṛtiḥ), ingenio/habilidad (dākṣyam), así como también (ca api) no huir (apalāyanam) en batalla (yuddhe), caridad (dānam), y (ca) liderazgo/señorío (īśvara-bhāvaḥ)"||43||


कृषिगौरक्ष्यवाणिज्यं वैश्यकर्म स्वभावजम्।
परिचर्यात्मकं कर्म शूद्रस्यापि स्वभावजम्॥४४॥

Kṛṣigaurakṣyavāṇijyaṁ vaiśyakarma svabhāvajam|
Paricaryātmakaṁ karma śūdrasyāpi svabhāvajam||44||

"Las acciones de un vaiśya (vaiśya-karma) nacidas de (su) naturaleza (svabhāva-jam) (son:) Agricultura, pastoreo/cría de ganado y comercio (kṛṣi-gaurakṣya-vāṇijyam). Asimismo (api), las acciones (karma) de un śūdra (śūdrasya) nacidas de (su) naturaleza (svabhāva-jam) consisten en servicio (paricaryā-ātmakam)"||44||


स्वे स्वे कर्मण्यभिरतः संसिद्धिं लभते नरः।
स्वकर्मनिरतः सिद्धिं यथा विन्दति तच्छृणु॥४५॥

Sve sve karmaṇyabhirataḥ saṁsiddhiṁ labhate naraḥ|
Svakarmanirataḥ siddhiṁ yathā vindati tacchṛṇu||45||

"El hombre (naraḥ) que está consagrado (abhirataḥ) a cada una de sus propias acciones (sve sve karmaṇi) obtiene (labhate) perfección/éxito (saṁsiddhim). Escucha (śṛṇu) cómo (yathā... tad), dedicado a sus propias acciones (sva-karma-nirataḥ), él adquiere (vindati) perfección/éxito (siddhim)"||45||


यतः प्रवृत्तिर्भूतानां येन सर्वमिदं ततम्।
स्वकर्मणा तमभ्यर्च्य सिद्धिं विन्दति मानवः॥४६॥

Yataḥ pravṛttirbhūtānāṁ yena sarvamidaṁ tatam|
Svakarmaṇā tamabhyarcya siddhiṁ vindati mānavaḥ||46||

"El hombre (mānavaḥ) obtiene (vindati) perfección (siddhim) adorándolo a Él (tam abhyarcya) mediante su acción (sva-karmaṇā), (a Él) desde Quien (yatas) (se produce) la manifestación (pravṛttiḥ) de los seres (bhūtānām), (y) por Quien (yena) todo (sarvam) esto (idam) está penetrado (tatam)"||46||


श्रेयान्स्वधर्मो विगुणः परधर्मात्स्वनुष्ठितात्।
स्वभावनियतं कर्म कुर्वन्नाप्नोति किल्बिषम्॥४७॥

Śreyānsvadharmo viguṇaḥ paradharmātsvanuṣṭhitāt|
Svabhāvaniyataṁ karma kurvannāpnoti kilbiṣam||47||

"Es mejor (śreyān) el propio dharma imperfecto (sva-dharmaḥ viguṇaḥ) que el dharma de otro debidamente observado/realizado (para-dharmāt svanuṣṭhitāt). Realizando (kurvan) la acción (karma) relacionada con (la propia) naturaleza (svabhāva-niyatam) uno no incurre en pecado (na āpnoti kilbiṣam)"||47||


सहजं कर्म कौन्तेय सदोषमपि न त्यजेत्।
सर्वारम्भा हि दोषेण धूमेनाग्निरिवावृताः॥४८॥

Sahajaṁ karma kaunteya sadoṣamapi na tyajet|
Sarvārambhā hi doṣeṇa dhūmenāgnirivāvṛtāḥ||48||

"¡Oh hijo de Kuntī (kaunteya)!, uno no debería abandonar (na tyajet) el karma natural (sahajam karma) aunque (api) sea defectuoso (sa-doṣam), porque (hi) todos los emprendimientos (sarva-ārambhāḥ) están cubiertos (āvṛtāḥ) por los defectos --lit. por el defecto-- (doṣeṇa), al igual que (iva) el fuego (agniḥ) por el humo (dhūmena)"||48||


 असक्तबुद्धिः सर्वत्र जितात्मा विगतस्पृहः।
नैष्कर्म्यसिद्धिं परमां सन्न्यासेनाधिगच्छति॥४९॥

Asaktabuddhiḥ sarvatra jitātmā vigataspṛhaḥ|
Naiṣkarmyasiddhiṁ paramāṁ sannyāsenādhigacchati||49||

"Aquél cuyo intelecto esté desapegado (asakta-buddhiḥ) en todo lugar (sarvatra), que se haya conquistado a sí mismo (jita-ātmā), que carezca de deseos (vigata-spṛhaḥ), obtiene (adhigacchati), mediante sannyāsa --mediante renuncia-- (sannyāsena), la suprema (paramām) perfección que está más allá de la acción (naiṣkarmya-siddhim)"||49||


सिद्धिं प्राप्तो यथा ब्रह्म तथाप्नोति निबोध मे।
समासेनैव कौन्तेय निष्ठा ज्ञानस्य या परा॥५०॥

Siddhiṁ prāpto yathā brahma tathāpnoti nibodha me|
Samāsenaiva kaunteya niṣṭhā jñānasya yā parā||50||

"Así como (yathā) uno ha alcanzado (prāptaḥ) perfección (siddhim), de igual modo (tathā) alcanza (āpnoti) a Brahma (brahma). Escucha (nibodha) de Mí (me), brevemente (samāsena eva), ¡oh hijo de Kuntī (kaunteya)!, esa --debería ser «sā» en acusativo, es decir, «tām», y el resto de la frase también debería estar en acusativo (salvo «jñānasya», obviamente)... tal vez el texto esté corrupto aquí-- (yā) Suprema (parā) Culminación (niṣṭhā) del Conocimiento (jñānasya)"||50||


बुद्ध्या विशुद्धया युक्तो धृत्यात्मानं नियम्य च।
शब्दादीन्विषयांस्त्यक्त्वा रागद्वेषौ व्युदस्य च॥५१॥

विविक्तसेवी लघ्वाशी यतवाक्कायमानसः।
ध्यानयोगपरो नित्यं वैराग्यं समुपाश्रितः॥५२॥

अहङ्कारं बलं दर्पं कामं क्रोधं परिग्रहम्।
विमुच्य निर्ममः शान्तो ब्रह्मभूयाय कल्पते॥५३॥

Buddhyā viśuddhayā yukto dhṛtyātmānaṁ niyamya ca|
Śabdādīnviṣayāṁstyaktvā rāgadveṣau vyudasya ca||51||
Viviktasevī laghvāśī yatavākkāyamānasaḥ|
Dhyānayogaparo nityaṁ vairāgyaṁ samupāśritaḥ||52||
Ahaṅkāraṁ balaṁ darpaṁ kāmaṁ krodhaṁ parigraham|
Vimucya nirmamaḥ śānto brahmabhūyāya kalpate||53||

"Dotado (yuktaḥ) de un intelecto/entendimiento totalmente puro (buddhyā viśuddhayā), y (ca) habiéndose restringido a sí mismo (ātmānam niyamya) con firmeza (dhṛtyā), habiendo abandonado (tyaktvā) objetos de los sentidos tales como sonido, etc. (śabda-ādīn viṣayān), y (ca) habiendo dejado a un lado (vyudasya) el ávido interés y la aversión (rāga-dveṣau), buscando la soledad (vivikta-sevī), comiendo poco (laghu-āśī), teniendo al habla, al cuerpo y a la mente bajo control (yata-vāk-kāya-mānasaḥ), constantemente (nityam) consagrado al Yoga de la meditación (dhyāna-yoga-paraḥ), habiendo tomado refugio (samupāśritaḥ) en el desapasionamiento (vairāgyam), siendo libre de/habiendo abandonado a (vimucya) ego (ahaṅkāram), fuerza (balam), orgullo (darpam), deseo (kāmam), ira (krodham), (y) posesión (parigraham), el que es libre de yo y lo mío (nirmamaḥ) (y) es pacífico (śāntaḥ) es competente (kalpate) para volverse Brahma (brahma-bhūyāya)"||51-53||


ब्रह्मभूतः प्रसन्नात्मा न शोचति न काङ्क्षति।
समः सर्वेषु भूतेषु मद्भक्तिं लभते पराम्॥५४॥

Brahmabhūtaḥ prasannātmā na śocati na kāṅkṣati|
Samaḥ sarveṣu bhūteṣu madbhaktiṁ labhate parām||54||

"El que se ha vuelto Brahma (brahma-bhūtaḥ), siendo de amabla disposición (prasanna-ātmā), ni se apena/lamenta (na śocati) ni desea (na kāṅkṣati). Ecuánime (samaḥ) hacia todos los seres (sarveṣu bhūteṣu), él consigue (labhate) la Suprema (parām) Devoción por Mí (mad-bhaktim)"||54||


भक्त्या मामभिजानाति यावान्यश्चास्मि तत्त्वतः।
ततो मां तत्त्वतो ज्ञात्वा विशते तदनन्तरम्॥५५॥

Bhaktyā māmabhijānāti yāvānyaścāsmi tattvataḥ|
Tato māṁ tattvato jñātvā viśate tadanantaram||55||

"Mediante la devoción (bhaktyā), él Me conoce (mām abhijānāti), (es decir, él sabe) cuán grande (yāvān) soy (asmi), (y también) lo que (yaḥ) (Yo soy) realmente (tattvatas). Por lo tanto (tatas), tras conocerme (mām... jñātvā) en realidad (tattvatas), él penetra (viśate) (en Mí) inmediatamente después de eso (tad-anantaram)"||55||


सर्वकर्माण्यपि सदा कुर्वाणो मद्व्यपाश्रयः।
मत्प्रसादादवाप्नोति शाश्वतं पदमव्ययम्॥५६॥

Sarvakarmāṇyapi sadā kurvāṇo madvyapāśrayaḥ|
Matprasādādavāpnoti śāśvataṁ padamavyayam||56||

"El que toma refugio en Mí (mad-vyapāśrayaḥ) haciendo (kurvāṇaḥ) siempre (sadā) todas las acciones (sarva-karmāṇi api), obtiene (avāpnoti), a través de Mi Favor (mad-prasādāt), el Estado (padam) Eterno (śāśvatam) (e) Imperecedero (avyayam)"||56||


 चेतसा सर्वकर्माणि मयि सन्न्यस्य मत्परः।
बुद्धियोगमुपाश्रित्य मच्चित्तः सततं भव॥५७॥

Cetasā sarvakarmāṇi mayi sannyasya matparaḥ|
Buddhiyogamupāśritya maccittaḥ satataṁ bhava||57||

"Tras depositar (sannyasya) mentalmente (cetasā) todas las acciones (sarva-karmāṇi) en Mí (mayi), estando consagrado a Mí (mad-paraḥ), (y) después de recurrir (upāśritya) al Yoga del intelecto/entendimiento (buddhi-yogam), fija constantemente la mente en Mí (mad-cittaḥ satatam bhava)"||57||


मच्चित्तः सर्वदुर्गाणि मत्प्रसादात्तरिष्यसि।
अथ चेत्त्वमहङ्कारान्न श्रोष्यसि विनङ्क्ष्यसि॥५८॥

Maccittaḥ sarvadurgāṇi matprasādāttariṣyasi|
Atha cettvamahaṅkārānna śroṣyasi vinaṅkṣyasi||58||

"Fijando tu mente en Mí (mad-cittaḥ), tú cruzarás (tariṣyasi), a través de Mi Favor (mad-prasādāt), por sobre todas las dificultades (sarva-durgāṇi). Pero si (atha ced) tú no escuchas --lit. «tú no escucharás»-- (tvam... na śroṣyasi) debido al ego (ahaṅkārāt), serás destruido (vinaṅkṣyasi)"||58||


यदहङ्कारमाश्रित्य न योत्स्य इति मन्यसे।
मिथ्यैष व्यवसायस्ते प्रकृतिस्त्वां नियोक्ष्यति॥५९॥

Yadahaṅkāramāśritya na yotsya iti manyase|
Mithyaiṣa vyavasāyaste prakṛtistvāṁ niyokṣyati||59||

"Si (yad), tras tomar refugio (āśritya) en el ego (ahaṅkāram), tú piensas (manyase) «No lucharé» (na yotsye iti), esta (eṣaḥ) resolución (vyavasāyaḥ) tuya (te) es en vano (mithyā). La Prakṛti (praktiḥ) te obligará (tvām niyokṣyati)"||59||


स्वभावजेन कौन्तेय निबद्धः स्वेन कर्मणा।
कर्तुं नेच्छसि यन्मोहात्करिष्यस्यवशोऽपि तत्॥६०॥

Svabhāvajena kaunteya nibaddhaḥ svena karmaṇā|
Kartuṁ necchasi yanmohātkariṣyasyavaśo'pi tat||60||

"Atado (nibaddhaḥ), ¡oh hijo de Kuntī (kaunteya)!, por tu propia acción nacida de (tu propia) naturaleza (svabhāva-jena... svena karmaṇā), tú harás (kariṣyasi) lo que (yad... tad) no deseas (na icchasi) hacer (kartum), debido al engaño (mohāt), incluso (api) contra tu voluntad (avaśaḥ)"||60||


ईश्वरः सर्वभूतानां हृद्देशेऽर्जुन तिष्ठति।
भ्रामयन्सर्वभूतानि यन्त्रारूढानि मायया॥६१॥

Īśvaraḥ sarvabhūtānāṁ hṛddeśe'rjuna tiṣṭhati|
Bhrāmayansarvabhūtāni yantrārūḍhāni māyayā||61||

"¡Oh Arjuna (arjuna)!, el Señor (īśvaraḥ) permanece (tiṣṭhati) en la región del corazón (hṛd-deśe) de todos los seres (sarva-bhūtānām), (y), mediante Māyā (māyayā), hace que todos los seres, montados sobre la máquina, giren/roten (bhrāmayan sarva-bhūtāni yantra-ārūḍhāni)"||61||


तमेव शरणं गच्छ सर्वभावेन भारत।
तत्प्रसादात्परां शान्तिं स्थानं प्राप्स्यसि शाश्वतम्॥६२॥

Tameva śaraṇaṁ gaccha sarvabhāvena bhārata|
Tatprasādātparāṁ śāntiṁ sthānaṁ prāpsyasi śāśvatam||62||

"Toma refugio (śaraṇam gaccha) en Él únicamente (tam eva), con todo (tu) ser (sarva-bhāvena), ¡oh descendiente de Bharata (bhārata)! A través de Su Favor (tad-prasādāt), tú conseguirás (prāpsyasi) la Paz (śāntim) Suprema (parām) (y) la Morada (sthānam) Eterna (śāśvatam)"||62||


इति ते ज्ञानमाख्यातं गुह्याद्गुह्यतरं मया।
विमृश्यैतदशेषेण यथेच्छसि तथा कुरु॥६३॥

Iti te jñānamākhyātaṁ guhyādguhyataraṁ mayā|
Vimṛśyaitadaśeṣeṇa yathecchasi tathā kuru||63||

"De este modo (iti), te he declarado (te... ākhyātam... mayā) el Conocimiento (jñānam) que es más secreto (guhyataram) que (el mayor de los) secretos (guhyāt). Tras reflexionar (vimṛśya) completamente (aśeṣeṇa) en Él --en tal Conocimiento-- (etad), haz (kuru) así (tathā) tal como (yathā) desees (icchasi)"||63||


सर्वगुह्यतमं भूयः शृणु मे परमं वचः।
इष्टोऽसि मे दृढमिति ततो वक्ष्यामि ते हितम्॥६४॥

Sarvaguhyatamaṁ bhūyaḥ śṛṇu me paramaṁ vacaḥ|
Iṣṭo'si me dṛḍhamiti tato vakṣyāmi te hitam||64||

"Escucha (śṛṇu) otra vez (bhūyas) Mi (me) Habla (vacas) Suprema (paramam) que es la más secreta de todas (sarva-guhyatamam). Tú eres (asi) alguien muy amado (iṣṭaḥ... dṛḍham) para Mí (me), de este modo, por lo tanto (iti tatas), te diré (vakṣyāmi te) lo que es bueno y beneficioso (hitam) para ti (te)"||64||


 मन्मना भव मद्भक्तो मद्याजी मां नमस्कुरु।
मामेवैष्यसि सत्यं ते प्रतिजाने प्रियोऽसि मे॥६५॥

Manmanā bhava madbhakto madyājī māṁ namaskuru|
Māmevaiṣyasi satyaṁ te pratijāne priyo'si me||65||

"Vuélvete (bhava): Alguien cuya mente está fija en Mí (mad-manāḥ), Mi devoto (mad-bhaktaḥ), (y) Mi sacrificador (mad-yājī). Hazme (me... kuru) una respetuosa salutación (namas). Tú vendrás --lit. «Tú irás»-- (eṣyasi) a Mí (mām), te lo prometo (te pratijāne) de verdad (satyam). Tú eres (asi) querido (priyaḥ) para Mí (me)"||65||


सर्वधर्मान् परित्यज्य मामेकं शरणं व्रज।
अहं त्वां सर्वपापेभ्यो मोक्षयिष्यामि मा शुचः॥६६॥

Sarvadharmān parityajya māmekaṁ śaraṇaṁ vraja|
Ahaṁ tvāṁ sarvapāpebhyo mokṣayiṣyāmi mā śucaḥ||66||

"Después de renunciar totalmente (parityajya) a todos los dharma-s (sarva-dharmān), ve (vraja) únicamente a Mí (mām ekam) por refugio (śaraṇam). Yo (aham) te liberaré (tvām... mokṣayiṣyāmi) de todos los pecados (sarva-pāpebhyaḥ), no te apenes/lamentes/aflijas (mā śucaḥ)"||66||


इदं ते नातपस्काय नाभक्ताय कदाचन।
न चाशुश्रूषवे वाच्यं न च मां योऽभ्यसूयति॥६७॥

Idaṁ te nātapaskāya nābhaktāya kadācana|
Na cāśuśrūṣave vācyaṁ na ca māṁ yo'bhyasūyati||67||

"Esto (idam) que te he dicho (te... vācyam) nunca (na... na... kadācana) (se lo digas) a alguien que descuida la práctica de austeridades (atapaskāya), a alguien que no es devoto (abhaktāya), ni tampoco (na ca... na ca) a alguien que no desea aprender/a alguien que es desobediente (aśuśrūṣave), (y) a alguien que (ya) muestra indignación (abhyasūyati) hacia Mí (mām)"||67||


य इदं परमं गुह्यं मद्भक्तेष्वभिधास्यति।
भक्तिं मयि परां कृत्वा मामेवैष्यत्यसंशयः॥६८॥

Ya idaṁ paramaṁ guhyaṁ madbhakteṣvabhidhāsyati|
Bhaktiṁ mayi parāṁ kṛtvā māmevaiṣyatyasaṁśayaḥ||68||

"El que (yaḥ), poseyendo la Más Elevada Devoción (bhaktim... parām kṛtvā) por Mí (mayi), les diga/explique a Mis devotos --lit. «les dirá/explicará a Mis devotos»-- (mad-bhakteṣu abhidhāsyati) este (idam) Secreto (guhyam) Supremo (paramam), vendrá (eṣyati) a Mí (mām eva), sin duda (asaṁśayaḥ)"||68||


न च तस्मान्मनुष्येषु कश्चिन्मे प्रियकृत्तमः।
भविता न च मे तस्मादन्यः प्रियतरो भुवि॥६९॥

Na ca tasmānmanuṣyeṣu kaścinme priyakṛttamaḥ|
Bhavitā na ca me tasmādanyaḥ priyataro bhuvi||69||

"Y (ca) no hay nadie (na... kaścid) más que él (tasmāt) entre los hombres (manuṣyeṣu) que haga lo que más Me complace (me priyakṛttamaḥ), ni tampoco habrá (bhavitā na ca) otro (anyaḥ) más que él (tasmāt) sobre la Tierra (bhuvi) que sea más querido (priyataraḥ) para Mí (me)"||69||


अध्येष्यते च य इमं धर्म्यं संवादमावयोः।
ज्ञानयज्ञेन तेनाहमिष्टः स्यामिति मे मतिः॥७०॥

Adhyeṣyate ca ya imaṁ dharmyaṁ saṁvādamāvayoḥ|
Jñānayajñena tenāhamiṣṭaḥ syāmiti me matiḥ||70||

"Y (ca) aquél que (yaḥ) estudie --lit. «estudiará»-- (adhyeṣyate) este (imam) virtuoso --relativo al dharma-- (dharmyam) diálogo (saṁvādam) nuestro (āvayoḥ), por él (tena) Yo (aham) seré --lit. «sería»-- (syām) adorado/reverenciado (iṣṭaḥ) mediante el sacrificio del Conocimiento (jñāna-yajñena). Ésta es Mi opinión (iti me matiḥ)"||70||


श्रद्धावाननसूयश्च शृणुयादपि यो नरः।
सोऽपि मुक्तः शुभांल्लोकान्प्राप्नुयात्पुण्यकर्मणाम्॥७१॥

Śraddhāvānanasūyaśca śṛṇuyādapi yo naraḥ|
So'pi muktaḥ śubhāṁllokānprāpnuyātpuṇyakarmaṇām||71||

"Inclusive (api) el hombre (naraḥ) que (yaḥ) posea fe (śraddhāvān) y (ca) esté libre de malicia y envidia (anasūyaḥ) podría escuchar (śṛṇuyāt) (nuestra conversación, y entonces) él (saḥ) también (api), (una vez) liberado (muktaḥ), alcanzaría (prāpnuyāt) los mundos auspiciosos (śubhān lokān) de los virtuosos/piadosos (puṇya-karmaṇām)"||71||


कच्चिदेतच्छ्रुतं पार्थ त्वयैकाग्रेण चेतसा।
कच्चिदज्ञानसंमोहः प्रनष्टस्ते धनञ्जय॥७२॥

Kaccidetacchrutaṁ pārtha tvayaikāgreṇa cetasā|
Kaccidajñānasaṁmohaḥ pranaṣṭaste dhanañjaya||72||

"¡Oh hijo de Pṛthā (pārtha)!, ¿has escuchado --«kaccid» meramente indica interrogación-- (kad-cid... śrutam... tvayā) esto (etad) con una mente concentrada/muy atenta (ekāgreṇa cetasā)? ¿Se ha esfumado (kad-cid... pranaṣṭaḥ) tu (te) confusión y desconcierto (generados) por la ignorancia (ajñāna-saṁmohaḥ), oh conquistador de riqueza (dhanañjaya)?"||72||


 अर्जुन उवाच
नष्टो मोहः स्मृतिर्लब्धा त्वत्प्रसादान्मयाऽच्युत।
स्थितोऽस्मि गतसन्देहः करिष्ये वचनं तव॥७३॥

Arjuna uvāca
Naṣṭo mohaḥ smṛtirlabdhā tvatprasādānmayā'cyuta|
Sthito'smi gatasandehaḥ kariṣye vacanaṁ tava||73||

Arjuna (arjunaḥ) said (uvāca):

"¡Oh Acyuta! --Imperecedero, Que no ha caído-- (acyuta), mi engaño (mohaḥ) se ha desvanecido (naṣṭaḥ), (y,) a través de Tu Favor (tvad-prasādāt), he obtenido memoria (labdhā... mayā). Permanezco firme/firmemente persuadido (sthitaḥ asmi), (y) con (mis) dudas disipadas (gata-sandehaḥ). ¡Haré (kariṣye) según Tus (tava) palabras (vacanam)!"||73||


सञ्जय उवाच
इत्यहं वासुदेवस्य पार्थस्य च महात्मनः।
संवादमिममश्रौषमद्भुतं रोमहर्षणम्॥७४॥

Sañjaya uvāca
Ityahaṁ vāsudevasya pārthasya ca mahātmanaḥ|
Saṁvādamimamaśrauṣamadbhutaṁ romaharṣaṇam||74||

Sañjaya (sañjayaḥ) dijo (uvāca):

De esta forma (iti), he escuchado (aham... aśrauṣam) este (imam) extraordinario (adbhutam) diálogo (saṁvādam), que eriza los vellos (roma-harṣaṇam), entre Vāsudeva (vāsudevasya) y (ca) el Gran Alma (llamado) Pārtha --el hijo de Pṛthā-- (pārthasya... mahā-ātmanaḥ)||74||


व्यासप्रसादाच्छ्रुतवानेतद्गुह्यमहं परम्।
योगं योगेश्वरात्कृष्णात्साक्षात्कथयतः स्वयम्॥७५॥

Vyāsaprasādācchrutavānetadguhyamahaṁ param|
Yogaṁ yogeśvarātkṛṣṇātsākṣātkathayataḥ svayam||75||

A través del favor de Vyāsa (vyāsa-prasādāt), escuché (śrutavān... aham) este (etad) supremo (param) Yoga (yogam) secreto (guhyam) a partir del Señor del Yoga (yoga-īśvarāt), a partir de Kṛṣṇa (kṛṣṇāt) en persona (tsākṣāt), de Él Mismo (svayam) hablando (kathayatas)||75||


राजन्संस्मृत्य संस्मृत्य संवादमिममद्भुतम्।
केशवार्जुनयोः पुण्यं हृष्यामि च मुहुर्मुहुः॥७६॥

Rājansaṁsmṛtya saṁsmṛtya saṁvādamimamadbhutam|
Keśavārjunayoḥ puṇyaṁ hṛṣyāmi ca muhurmuhuḥ||76||

¡Oh rey (rājan)!, después de recordar y recordar (saṁsmṛtya saṁsmṛtya) este (imam) maravilloso (adbhutam) (y) propicio (puṇyam) diálogo (saṁvādam) entre Keśava y Arjuna (keśava-arjunayoḥ), me estremezco de éxtasis y gozo/vibro de arrobamiento (hṛṣyāmi ca) una y otra vez (muhur muhur)||76||


तच्च संस्मृत्य संस्मृत्य रूपमत्यद्भुतं हरेः।
विस्मयो मे महान्राजन्हृष्यामि च पुनः पुनः॥७७॥

Tacca saṁsmṛtya saṁsmṛtya rūpamatyadbhutaṁ hareḥ|
Vismayo me mahānrājanhṛṣyāmi ca punaḥ punaḥ||77||

Y (ca) tras recordar y recordar (saṁsmṛtya saṁsmṛtya) esa (tad) muy portentosa/prodigiosa (adbhutam) Forma (rūpam) de Hari (hareḥ), mi (me) asombro (vismayaḥ) es grande (mahān), ¡oh rey (rājan)!, y (ca) me estremezco de éxtasis y gozo/vibro de arrobamiento (hṛṣyāmi) una y otra vez (punar punar)||77||


यत्र योगेश्वरः कृष्णो यत्र पार्थो धनुर्धरः।
तत्र श्रीर्विजयो भूतिर्ध्रुवा नीतिर्मतिर्मम॥७८॥

Yatra yogeśvaraḥ kṛṣṇo yatra pārtho dhanurdharaḥ|
Tatra śrīrvijayo bhūtirdhruvā nītirmatirmama||78||

Donde (yatra) (esté) el Señor del Yoga (yoga-īśvaraḥ) —Kṛṣṇa (kṛṣṇaḥ)—, (y) donde (yatra) (esté) el hijo de Pṛthā (pārtha)(Arjuna,) el arquero (dhanus-dharaḥ)—, ahí (tatra), en mi opinión (matiḥ mama), (habrá) esplendor/belleza/prosperidad (śrīḥ), victoria (vijayaḥ), bienestar (bhūtiḥ), (y) un permanente --esta palabra podría también vincularse con «bienestar»-- (dhruvā) comportamiento recto/sabio/moral (nītiḥ)||78||

al inicio


 Información adicional

Gabriel Pradīpaka

Este documento ha sido concebido por Gabriel Pradīpaka, uno de los dos fundadores de este sitio, y guru espiritual versado en idioma Sánscrito y filosofía Trika.

Para mayor información sobre Sánscrito, Yoga y Filosofía India; o si quieres hacerme algún comentario, preguntar algo o corregir algún error, siéntete libre de contactarnos: Ésta es nuestra dirección de correo.



Regresa a XVII. Śraddhātrayavibhāgayoga Top